Horský masív Olymp (řecky Ολυμπος) - neboť navzdory široce rozšířenému omylu se nejedná o jedinou horu - je tvořený vápenci a břidlicemi vyskytujícími se zde ve vzácných geologických formacích a zahrnuje celkem 52 vrcholů. Nejvyšší z nich je nepříliš snadno přístupný Mytikas (2.918,8 m), následovaný vrcholy Skolio (2.911 m), Stefani (2.909 m, který bývá někdy označovan jako Diův trůn) a Scala (2.866 m). Na blízkém vrcholu Profitis Ilias (2.803 m) se nachází nejvýše umístěná kaple na Balkáně. Pro starověké Řeky byl Olymp sídlem dvanácti Olympioi, nejdůležitějších bohů řeckého pantheonu. Svahy pohoří jsou zalesněny až do výše 2000 m, žijí zde vlci, orli a jiní dravci, vyskytuje se zde mnoho vzácných rostlin. Proto je již od roku 1938 tato oblast chráněným územím a roku 1981 bylo vyhlášena biosférickou rezervací pod ochranou UNESCO. Výchozím bodem návštěvy národního parku a výstupu na Olymp je malebné městečko Litochoro.

Zvláštní krajina, klášterní městečko posazené na vrcholcích obřích skal, které se tyčí na severozápadním kraji thessalské nížiny, to je Meteora. Tady se v 10. století usadili první poustevníci, kteří tu v bídě, odříkání a modlitbách nabývali duševní očisty. V 14. století zde byl postaven první klášter, později nazvaný Velký Meteor. V průběhu následujících staletí v těchto místech vzniklo malé, dobře organizované klášterní městečko, které v dobách největšího rozmachu zahrnovalo přes dvacet klášterů. Z nich se do dnešní doby zachovalo pouhých šest: Metamorphoseos neboli Velký Meteor, Varlaam, Aghios Nikolaos-Anapafsas, Rusanu, Aghia Trias, Aghios Stefanos. Ostatní jsou opuštěné, polorozbořené nebo zmizely úplně. Ale i těch posledních šest opravdu stojí za návštěvu.